SKLADBY / DETAIL ATIKY
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
NÁVRH KUCHYNĚ
-
REŠERŠE - Rodinný dům, Na Vinicích, 2012 Architekti - MOLO ARCHITEKTI s.r.o Dům se nalézá na nejvyšším bodě hřebenu kopce Vinice na okra...
NÁVRH KUCHYNĚ
Detail atiky:
OdpovědětVymazatNa fotce je stěna s dřevěným obkladem, vy ale kreslíte stěnu s omítkou. Takže vám okomentuji skladbu s omítkou:
Skladba stěny:
- Venkovní kontaktní omítka ideálně systém STO, nebo Baumit, nedoporučuji Weber (perlinka, lepidlo, omítka zrno 1 - 1,5 mm)
- Zateplení ideálně šedý EPS GREY tl. ideálně 200 mm. Na normu vyhoví aktuálně 150 mm ale neschováte do toho žaluziové kastlíky vnitřní svody dešťové kanalizace a nic atypického. Navrhuji proto 200 mm, což je tl. i s rezervou do budoucna, požadavky na U konstrukcí se budou jenom zpřísňovat. Zateplení se kotví dle předpisu dodavatele systému. Musíte používat kotvy s přerušeným tepelným mostem a polystyrénové pokličky.
- Nosné zdivo Porotherm nebo HELUZ tl. 300 mm, broušené tvarovky lepené na maltu či tenkovrstvé lepidlo, nikoli na pěnu!!!
- Vnitřní povrchová úprava – jádrová omítka + štuk nebo sádrová omítka. Omítka dotažena až k základové desce kvůli parotěsnosti!!!
Detail věnce – ŽB věnec kvůli horšímu U ŽB se dělá o cca 5-6 cm užší než vnější líc zdiva proto, aby se tento prostor vyplnil další tepelnou izolací, která se vkládá do bednění věnce. Tato izolace pomáhá i u oken se zateplením zapuštěného žaluziového kastlíku.
Tloušťka MIAKO stropu, který navrhujete je při rozponech do 6 metrů, což asi větší nemáte 250 nikoli 300 mm.
Vegetační střecha na obrázku je řešená nešťastně vzhledem k odtoku dešťové vody. Ta evidentně stéká z okapnice pod kameny přímo na fasádu, podle toho také fasáda vypadá. Chápu, že to pro někoho může být záměr, mít takto olezlou fasádu a říkat, že je „přírodní“, v reálu by to ale takto asi žádný klient nechtěl. Vegetační střecha musí mít nějak vyřešený odtok dešťové vody, ideálně do systému skrytých za atikových žlabů, nebo do klasického žlabu se zakončovací lištou v tloušťce vegetačního souvrství. I přesto, že vody z vegetační střechy díky její akumulační schopnosti vytéká pouze při přívalových deštích, tak není možní tuto vodu pustit na fasádu bez vyřešení svodů.
Tepelná izolace střechy by měla být adekvátně tlustá k zateplení fasády. Jestli máme fasádu zateplenou 200 mm, střecha by měla být 350 mm.
Systém spádových klínů z EPS nebo XPS musí odpovídat řešení spádovosti celé střechy. Minimální sklon střechy jsou 2% na střeše a 1% ve žlabu.
Mocnost vegetačního souvrství v případě suchomilných rostlin (trvalky, rozchodníky, netřesky…) je 100 mm. V případě rostoucí trávy to musí být 300 mm a neobejde se to bez zavlažování.
Skladby:
Skladba podlahy na terénu standardní řešení:
- Podlahová krytina dlažba lepená tl. 10 mm, dřevo lepené na podlahovku může být max. 12-15 mm ideálně lepená parketa, další možnosti jsou Marmoleum lepeno a další povlakové krytiny, ty vyžadují kromě anhydritu ještě samonivelaci a přebroušení, je tam pak vidět každý vlas, dále doporučuji polyuretanové stěrky atd…
- Anhydrit tl. Ideálně 35 nad trubky topení přípustné je 25 – 45 mm, podklad není nikdy úplně rovný, je to ruční práce 😊
- Systémové prvky podlahového topení tl. dle výrobce a systému
- Podlahový EPS 150 mm
- Hydroizolace dle radonového průzkumu
- Základová deska tl. 150 mm výztuž dle statiky. Jestli statik nenapíše jinak, uvažoval bych vždy raději s 2 x KARI sítěmi, máte pak jistotu, že když si někde sedne podklad, tak nepopraská deska.
- Hutněný štěrk min. 150 mm
- Hutněný výkopek mm
- Rostlý terén
Skladba stropní a střešní konstrukce je již dedukovatelná z výše napsaného.
Opravte si to a pošlete nějaký progres celého projektu.